NALINKOVANÝ blogspot

Leden 2011

Vyhlášení Leden

31. ledna 2011 v 9:43 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Takže SOUTĚŽIČKY, která byla vyhlášena pro Leden se zůčastnilo jen a pouze Mále Chlupaté stvoření z Alfa Centauri.
Soutěž byla zaměřena na tvora jménem Astrologomilius a jediné Stvoření se ho rozhodlo ztvárnit.
Takže tady:
Stvořitel: Malé Chlupaté stvoření z Alfa Centauri
Kde ho najdete: Na Alfě Centauri přece!
O tvorečkovi:  Astrologomilius je nesmírně plaché stvoření. Neustále má pocit, že ho hvězdy sledují a měsíc na něj štká... jeho jméno je, zdá se, velmi zavádějící - nemá vůbec rád noční oblohu a je mu protivná tak, že se k ní kloní zády a v noci chodí spát strašlivě, příšerně brzy. Toto jméno dal mu jakýsi poťouchlý vědec ku zmatení biologů i tvorů samotných. Dorůstá výšek neastronomických a jeho koníček je paranoia a skrývání se před hvězdami a jejich smíchem či mrkáním. Nakreslilo jsem tedy i jeho přirozené nepřátele v pozadí...
Čím bylo tvořeno:  Srdcem a tuší.

Astrologomilius
Stvořeníčku bude věnován článek s překvapením, ovšem až poté, co nám skonší tento měsíc.
Malému Chlupáčkovi ze srdce blahopřeji.

Bajka

29. ledna 2011 v 20:47 | Mňoukla&vymňoukla |  Zatlapkaná poezie
V literatuře jsme brali bajky, já jsem se taky o jednu pokusila. Vím, že nemá rytmus, ale co jsem si všimla, to žádné bajky nemají, tak se dáme do čtení. Název: Dárky pro lva

Lev jakous událost oslavoval,
Tu hleděl každý tvor, aby náležitě lva obdaroval.
První straka s hlubokou úklonou lvu zlatý šperk předkládá,
Lev jen nedbale mávne tlapou a šperk odhodí za záda.
"Cos mi to dala, strako pošetilá?
No pověz, kde jsi pro ten dárek byla?
Vždyť se to blyští a dál nic,
Co dát mi příště zamysli se víc!"
Straka pláče hořké slzy,
Lva však, měl by se stydět, stračin pláč nezamrzí.
Další myška, jež v pukrleti nožky krčí,
Se svým zlatým kláskem nepochodí, odchází a taky brečí.
Střídali se u lva, ptáci, šelmy, ryby
Nikdo však nevěděl, co lvu v sbírce chybí.
Nepochodil nikdo, všechny dárky lev zahodil,
A další oslavu pořádá, ale na tu radši nikdo nechodil.
Lev se diví, ocasem švihne a nadává v rozčilení,
Jen ať se vzteká, ať si pění,
Všichni nad ním mávli tlapkou, když pro něho dárku není.

Zatímco lev vzteky pění,
Tak nám plyne poučení,
Darovanému koni nehleď na zuby,
Jinak s dárkem pro tebe se už těžko někdo pochlubí.

Zpívající computer aneb DBT u Ash

27. ledna 2011 v 21:24 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Tak máme tu další (6) DBT, kterého se učastním JIŽ podruhé :). Takže tématem byl zvolen: Zpívající computer a zde můj výtvor.

Jedna praštěná operní pěvkyně,
árie zpívala, když byla po víně.
Jak tak její hlas rezonoval,
její computer se náhle rozvibroval.
Pěvkyně nepostřehla vibrace,
dál v sálech sklízela ovace.

Přišla domů a počítač dělal vysoké ÍÍÍ, jako pokažený mikrofon.
Pěvkyně zaječela a šla vytočit něčí  telefon.
Jak tak prováděla telefonáty,
její compl se přeorientoval na sonáty.
Když pak dotelefonovala s PC odborníky,
počítač chvíli přestal se svým kvíky, kvíky.
Pak ovšem sídlem zazněly mocné chóry,
o tom, že HALLELUJA GLORY, GLORY.
Pěvkyni napřed pokoušela mrtvice,
pak si řekla, že byla hloupá velice.

Teď kašle na opery a muzikály,
za její duet ji každý chválí.
Však není divu a nejsem cvok,
ani jsem si nedávala vína lok.
Pěvkyně zpívá někde v USA,
její computer políbila múza.
Však s ním duety zpívá a hraje,
vystoupaly na vrchol pěveckého ráje.




Tak to bylo pro:
DBT

Bacílky, ale netradiční

27. ledna 2011 v 19:11 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Netradiční bacily, kteří by nás zlobily, kdybychom tu nebyli. To je alepěkná blbost, co? Nevadí, blbost jsou super, mám pro vás také jednu blbost..... Bacily, ale focené, potom upravené, takže vypadají jako namalované. Buďte tak hodní a dejte jim jméno a nemoc, kterou vyvolávají, já mám blok. Mám psací blok, tedy písmen tu máte jenom lok, ale prosím neodsuzujte ještě můj blog až pro dobrý nápad budu mít jen krok....tak to napravím.


bacily
Ba! Lek! Bac! Au! Baci! Jauu! Bacil! Kde?! Bacily!! Cože?

Divné rozloučení, ale přece!

Experimenty a bio

27. ledna 2011 v 18:31 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
TAkže, dneska jsem blbla. Udělala jsem neživého páva, ale umí rozvírat ocas. Ne, nejsem výrobce robotů ani génius, jsem pouze blbnoucí, mňoukající tvoreček. Barvy páva neodpovídají, ale byl nedostatek materiálu. Teď už sem s ním (nafotila jsem ho).

páv
Omlouvám se za kvalitu, ale přece jen je to mobilem. Páv se zavřeným ocasem.
Páv
Páv rozevírá ocas.
paví chvost
Páv a jeho rozevřený chvost.

Co dál?? Umírám trémou z biologické olympiády, je to sice jen pro radost, ale stejně, UFF. Držte palce.

Hop!

26. ledna 2011 v 21:02 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Lenor běžela po ztemnělé ulici. Už nechtěla vidět tu šedivou tvář světa, proč se taky trápit. Kamarádkam která jí ještě zbyla se rozčilila kvůli té odporné zradě a Lenor odřekla jediného člověka, který by ji ještě někdy mohl milovat- tichého spolužáka, kerému se dlouho líbila. Konečně doběhla, chvíli se dívala do rozbouřené řeky, která vypadala, že se za chvíli vyleje z břehů. Pak se Lenor opatrně vyhoupla na zábradlí mostu a....
....málem by zapomněla-dopis. Zabalila ho opatrně do igelitové tašky a dala do náprsní kapsy bundy: "Až mě vytáhnou, tak to stejně najdou."  Najednou se obloha začala barvit do nachova a postupně do ruda. Lenor nikdy neviděla nic tak krásného. "Skoč! No tak HOP!" našeptával jí hlásek v hlavě. Najednou skrz první paprsky slunce spatřila Lenor v řece nějaký stín. Lekla se. Seběhla dolů a vyděsila se ještě víc. Na dně řeky, leželo bledé tělo jejího zamlklého spolužáka, který jí dnes vyznal lásku.

Mysleli úplně stejně, když tělo bledého chlapce ráno vytáhla policie, našli v kapse bundy dopis v igelitu: Za tu, která pro mne znamenala tolik, za tu jsem tam, kde mě již nenavštívíte. Miloval jsem ji! Policie četla tyto věty nahlas a Lenor nevěřila svým uším, on ji miloval tak, že skočil a ona chtěla...
nedomyslela s hlasitým výkřikem se vrhla do rozbouřených vln, aby ho alespoň po smrti mohla milovat a říct mu, že to nemusel.

Tak právě jste si přečetli můj krátký sebevražedný příběh, ale prosímvás, NESKÁKEJTE!!!

Ach....podivné

24. ledna 2011 v 20:45 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Sebevražda, připadá mi, že BLOG:CZ dělá stále ponurejší témata, ale některá i když ponurá jsou zajímavá. Smart je součást života, já osobně bych nikdy nechtěla nezemřít. Zažít všechno a pořád musí být hrůza. Sebrat si život je zase jiný extrém. Život je zázrak, který je škaredé zničit. Takové tělo, kosti na nich maso a celé potažené kůži, co chemických reakcí se děje v těla. I takové bacily, ta barevnost. Bekterie ten pohyb pomocí mrskacích ocásků-prostě zázrak. Tohle všechmo vy zničíte, jen kvůli nešťastné lásce. Je to smutné, že jsou mezi námi nešťastní, ale ještě smutnější, že nehledají spásu jinde než u smrti...

Teď dovolte mi pár slov k mé křečici. Tento blog je sice silně kočičí, ale moje Mýšinka mi zůstane v srdci kočky nekočky. Pozdržte se prosím nad těmito fotkami. Mýša nespáchala sebevraždu, za což ji ctím.

Mýšinka
MýšaProsím nakloňte hlavu, nechce se mi to otáčet.
Krásný večer. Mňoukla&vymňoukla.

Animace-aneb pokus v Corelu

23. ledna 2011 v 19:26 | Mňoukla&vymňoukla |  Mňau
Animace s kočkou. Tedy spíše pokus o animaci. Moc se mi to nepovedlo, ale prosím omluvte, je to poprvé.
Animace
Tak a po animaci, mám žádost, blíží se vysvědčení, tak bych byla ráda, kdyby byl zhodnocen i můj blog. Pište hodnocení ve stupnici: 1-5. Nebo ve stupnici výborný-nedostatečný.

Atmosféra blogu:
Délka a zajímavost článků:
Obrázky, fotky na blogu:
Povídky, básničky:
Gramatická správnost:
Celkové hodnocení blogu:

Pokud vám tu něco chybí, budu ráda, když mě upomenete. Mňoukla& vymňoukla

Ó, Josefe Kajetáne, volám tě zpět, tvá země si tě žádá

23. ledna 2011 v 16:30 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Ano, je to tak. Opravdu nejsem cvok. Josef Kajetán Tyl byl jeden z největších vlastenců. Tenkrát v 19. století, nebyla rozsáhlá angličtina, nýbrž němčina. Bylo to z části tím, že jsme byli a trpěli pod Rakousko-Uherskem, ale také z toho důvodu, že měšťanům přišla čeština divná a podřadná. Učilo se německy, opěvovali se němečtí velikáni, ale po  české kultuře pes neštěkl. Josef Kajetán Tyl, který se svým divadlem Bouda uváděl jen ČESKÉ hry, byl český vlastenec, který by byl pro češtinu skočil do ohně. Do ohně však neskákal, ale napsal divadelní hru, kterou dnes známe pod necelým názvem Fidlovačka a jejíž celý název zní Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Tyla volám zpět, aby vám zase se svým českým uměním vytřel zraky. Sice neúpíme pod nátlakem němčiny, ale úpíme pod anglickými slovíčky, kterými nás v každodením životě zahrnují děvčata a chlapci, kteří si neumí představit nic, co by bylo modernější než celý den plácat: "O my God, já tak strašně lovískuju toho Biebra. Honey, půjdem na koncert. Ok. OMG on je fak cool. Představ si moje matka je strašně out, nosí sukni. Já lowuju svoje in jeans!" Dělá se vám špatně od žaludku-volejte se mnou Tyla. Jásáte-ach, jo fakt se zhroutíme pod angličtinou?? Chtělo by to ukázat, že čeština je pořád moderní. Angličtina používá slovo robot, které vymyslel K. Čapek, tedy Josef Čapek, ale to se neřeší. Potřebujeme naše obrozence, aby nám ukázali, že je potřeba vymýtit cool lidi a in oblečení.

Čeština je jazyk, který patří mezi ty nejsložitější, proto se ho nechcete učit? Nechcete být raději hrdí lidé, kteří si mohou říct: " Primitivní engličtino, to já, já mám být patřičně hrdý na svou osobu. Představ si a poslouchej milý engličane, mluvím třetí nejtežší řečí světa. Jak mluvíš ty, jednoduchou angličtinou? Pche!" Mějte rádi svou zemi, kulturu, jazyk a buďte hrdými Čechy!

Jako správnou a hrdou Češku a vlastenku, která mi rozumí a chápe krásu češtiny vám ukazuji svou chlupokočku Málinku.
Málinka

Jéčko, jinochovo písmeno

22. ledna 2011 v 19:57 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
příběhovka
To mluví asi za vše, ale přece jen dodám, že se na blogu Taychiném, účastním projektu: Příběhová
abeceda. Nyní s písmenem J.
















Jinoch jistý jede Jihlavou,
Jitřenka jásá, jede za Janou.
Jana jí jelita, jiná je Jana.
jedla je na svatého Jána.
jako jeseter se jeví jinochovi,
on je jeliman "jelitový".
Je jelito jako jiní jinoši,
jeho jiskrný jas jihne rozkoší.
Ježíšek jim dal jitrnice,
Jana jinocha ani jelita nespatřila více.

Občas to nedává smysl, ale je to o Janě, která jedla furt jen jelita a ten její jinoch musel taky, už mu bylo blbě, tak utekl před jitrnicema, ale hlavně, že je to Jéčkové kvality.
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>