NALINKOVANÝ blogspot

Březen 2011

Tyrolský deník

31. března 2011 v 20:21 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Jelikož mám psací blok, tedy mám zavirovanou bednu, tak jsem se rozhodla, vám sem dát první část svého Tyrolského deníku. Zapisovala jsem poctivě. Dle pravdy ho zde máte:
Den příjezdu:
Za oknem se mihl Salzburg, už jsem umírala nudou, tak jsem si začala zpívat Turecký pochod. Začala jsem zpívat, zrovna když jsme už byli z dosahu "mozartovského" města, tedy zpěv musel přestat a začínaly úvahy. Postřehla jsem, že menšina toho, co o Tyrolsku vím, je zatlačena a diskriminována většinou toho, co nevím. Sokrátes měl pravdu.

Konečně, po všech útrapách jsme dorazili do Svatého Jakuba, po několika bezvýznamných karambolech (jeli jsme do kravína místo do pensionu) jsme konečně dojeli na místo pobytu. Bohužel, všude bylo ticho a prázdno. táta jako hlava rodiny vešel do domu a zůstal stát mezi dveřmi s bílou obálkou v ruce. "On jim krade poštu!" vyhrkla máma a kvůli nesnesitelnému záchvatu smíchu nemohu dále podávat zprávu....Byl to vzkaz na obálce

Smích pominul a my se ubytováváme. Prohlédli jsme celý byteček. S bratrem jsme nejvíce obdivovali koupelnu. "To jste ještě nikdy neviděli koupelnu?" optala se máma, načež bratr vylezl zářící z koupelny a prohlásil: "Tam je i záchod!" Rozhodli jsme se jíti "Omrknout okolí", protože ubytovávání bylo hotovo, tak proč trčet doma?

GEISHA v akci

25. března 2011 v 17:52 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
O projektu GEISHA se můžete dočíst v minulém článku. Jediný, kdo se ZATÍM zapojil, byla Reina-sun, které moc děkuji. A co všechno "provedla"? Takže nakreslila GEISHU, kterou najdete na stránkách:http://reina-sun.blog.cz/1103/natapkana-geisha. Taky Reina našla stránku, kde se můžete dozvědět o DMS pomoci Japonsku.http://www.ct24.cz/domaci/118020-cesi-mohou-pomoci-japonsku-dmskou-nebo-na-ucet/.
A nevědomě se zapojilo Malé chlupaté stvoření, jehož obrázek jsem zvolila za maskota projektu. "Objednala" jsem si GEISHU s usměvavým čajem. Budiž nám dobrým maskotem :).









































AReinina "Vyťapkaná geisha"



































DÍKY MOC!

Bohyně Kat

23. března 2011 v 18:02 | Mňoukla&vymňoukla |  Zatlapkaná poezie
Pro svou krásu, tak milovaná.
Mezi lidstvem, tak uctívaná.
Bohyně, jak ze snů krásná,
Bohyně, její krása spásná.
Ach kdyby pravda to byla,
tolik, mužů, kéž by nezabila.

Moct si tak sáhnout na krásnou tvář,
Moct jen spatřit krásy její zář.
Či snad políbit její hebkou ruku,
jen si střílíš do vlastního srdce z luku.

Ta krásná tvář má chladné oči,
tolik mužů pro ně ze skály skočí.
Lásku zažehá v srdcích, božská,
zhyne, čí srdce uvěří, jako tráva loňská.
Trestem smrti, trestá pro své potěšení,
pro lásku v jejím srdci místa není.

Kdo, to volá muže, kdo je zabíjí,
kdo jako na nitku chlapce navíjí?
Bohyně Kat.

Ryc a rup

21. března 2011 v 9:03 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Ryc a rup, rak ryze ráčkuje,
ryzí ropou rychle je.
Ram i rom, rak s rumem,
potkali se s Weasleym Ronem.
Rick a Richard resetují,
remoskou rutiny devastují.

Hahaha, že se v tom nevyznáte :p.

Malá Bláznivka poprvé

20. března 2011 v 19:34 | Mňoukla&vymňoukla |  Malá Bláznivka
Ptáte se kdo to je? Jsem to vlastně já, tedy jedna moje část. Malá Bláznivka se vyhýbá lidem a oni se vyhýbají jí, protože je prý bláznivá.Žije sama. To ovšem neznamená, že si nepovídá, povídá, ale ne s lidmi, tedy, můžete číst deníček této křehké, éterické bytosti.

Projekt GEISHA

20. března 2011 v 12:39 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
O tragédii v Japonsku všichni asi víte. Je to strašně nespravedlivé, protože i kdyby provedli něco strašnýho (jakože neprovedli), tak tuhle hrůzu bych nikomu nepřála. Prosím, zapojte se do projektu, který jsem pojmenovala GEISHA (společnost umění). Geishy, jsou ženy, které v Japonsku vaří čaj, provádějí čajové obřady, tančí atd, ale samotné slovo znamená něco jako společnost umění.

Štěničák-Štětiňák pro Chlupaté

19. března 2011 v 21:02 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Omlouvám se mily Chlupáčku, že tvá odměna za Astrologomilia zabrala tolik času, ale snad se ti bude líbit.

Takže, tenhle malej vypiplanec je mužská štěnice, tedy taková ta minipidimikropříšerka, co šmíruje a špehuje, prostě robotická špejska. Tak vyjíčko téhle potvory mi oživlo v mobilu, bylo celé prapodivně štětinaté, tak jsem se rozhodla ho odkojit pro Chlupáčka. A protože je celý štětinatý, říkám mu Štětináč. K Malému Chlupatému Stvoření se myslím výborně hodí. Nebojte, už nešmíruje, ale musíš mu Chlupáčku dávat fialový tabák do jeho červené dýmky, protože to utlumuje jeho šmírschopnosti (něco jako když Hellboyovi uřezávali roh, aby nebyl zlý). Tak se s ním přivítejte, přichází na scénu.

Má Bona Carmen

7. března 2011 v 21:34 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky

The zadala já píši, neptejte se proč, vždyť to víte. Zadána byla charakteristika, tak tedy o mé streptokočce.

Poprvé jsem svou přítelkyni Bonum Carmen spatřila, když jistá vesmírná kočka (víte, o kom mluvím) zachraňovala streptokočičí rod. Když na mě Bona Carmen poprvé upřela své elipsovité, jantarové oči, které klamou představou, že si má přítelkyně něčeho šlehla, byla jsem k těm elipsovitým tenisákům netečná. Tu však nasadila svůj úsměv, který září od ucha k uchu, zasvětila jsem své nové přítelkyni život.
Kromě jantarů a úsměvu, které vás okouzlí na první pohled, vlastní taky řadu jiných znamení krásy. K lesku očí se přidává lesk černé srsti, jež by mohla patřit královně buší-pumě. Celému tomuto zjevu vévodí nepřirozeně špičaté, nepřirozeně vysoko čnící uši. O čumáčku je radno se také zmínit, ta malá šedivá bambulka by neznamenala v celém tom lesku nic, kdyby se na ni nepojil ten nadgalaxijní úsměv.
Povaha mé zlaté streptokočky je ještě třpytivější než celé její zjevení. Tvořivost jejím vlastnostem vládne. Právě obrovské oči nejsou následkem zfetování, nýbrž následkem polibku múzy. Vymyslí kdejakou pastičku na všelijaká nesnesitelná stvoření, povzbudí mě při básnění a i nyní, když píši tyto řádky, mi neustále kouká přes rameno a domňoukává poznámky. Bohužel někdy ve své šílené tvořivosti a kreativitě zapomene na dýchánek s přáteli, kteřížto se potom zdají mírně rozhořčeni. Když se snaží tyto chyby napravit, zapomíná na hlídání a poté, když objeví "reklamářku" či růžovoučkou obludu, ponouká mě k nadávkám na tyto blogařky.
Nejoblíbenější činností mé streptokočky je jak se aspoň mé maličkosti zdá, zapomínání, ale už slyším ten prskot, co by ztropila, kdyby tohle četla, tedy nezapomenu na tyto činnosti: tvoření, žraní, spaní, básnění, prskání, vymýšlení nevymýšleností, rozprávění s múzou a v neposlední řadě nadávání a smích.
V mnohých ohledech je mi má přítelkyně Bona Carmen podobná, přiznám se vám, že je to především to zapomínání. Říká se, že odlišní lidé si nejlépe rozumí, je tedy dobře, že má streptokočka není člověk, asi bychom si nerozuměly. Protože někdy, když je opravdu tma, byste si mě s mou streptomindou mohli splést.

Jen a jen Taychi

6. března 2011 v 15:51 | Mňoukla&vymňoukla
Ano, říkáte si Taychi už toho bylo věnováno hodně, ale tahle povídka bude opravdu jen jí za nový kabátek, který mi na mou žádost s vybraným obrázkem utvořila. Milá Taychi, pokusila jsem se i ve stylu Yaoi, abys měla radost, tak snad máš...

Kterak iluzionista ztratil iluze

6. března 2011 v 15:49 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Captano stál na jevišti a volal k sobě iluze, bylo to jako vždycky, čelo se mu lesklo potem, oči horečnatě plály a ústa šeptala formule, přece něco bylo jinak. Obecenstvo v jiných sálech omdlévalo hrůzou nebo tleskalo nadšením nad kouzly, ale tady nic jen chladné tváře chtivé znát podstatu triku, hledí na ubohého Captana. "Bože, božíčku", šeptá si pro sebe Captano, "proč nevidí, že je právě objímají hadi a lezou po nich obrovští pavouci?" Captanova kouzla nefungovala, nesnesl ten krutý pohled chladného obecenstva, utekl z jeviště.
******************************************************************************************************************************************************************
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>