Těch slov, co za den řekneš, které je pro mě?
chodíš kolem, nevšímáš si, bloudíš po svém domě.
Jsi slavný, předpovídáš dokonce v televizi,
ale , co já, co ti darovala tvou první vizi?
Předpovíš vše i datum vydání nových známek,
řekneš toho tolik, ale na mě nevzpomeneš ve slávě dálek.
Až lidi uslyší tvou věštbu, zarazí se nad přesností,
doslova a dopísmene vyjmenují tvé ctnosti.
Ty mrkneš do koule, předpovíš,
ale víc než věštbu nepovíš.
Jen věštíš a poroučíš sluhům,
nedokážeš si představit, že bys podléhal dluhům.
Ale ano, dlužíš, dlužíš mě, aspoň úsměv, když nemáš slova,
ale ne, já čekám, čekám jako na smrt vdova.
A když už na mě si zapomněl, tak ti ostatní, co oni,
Už neznáš nic než, že sláva voní.
Ale co ti, co vznášejí k tobě stovky díků,
nevnímáš, špinavý nevděčníku.
Benda z Monia | 
Ahoj ... Máš moc hezký blog, nechtěla by si spřátelit?