NALINKOVANÝ blogspot

Červenec 2011

Já pojdu

31. července 2011 v 19:09 | Mňoukla&vymňoukla |  Vyletí sůva!
Nejen, že pojdu, předtím se asi zblázním!! Víte, co se se stalo s těmi fotkami z dnešní Porty? Pamě´tovka ve foťáku je nenávratně dala pryč, stejně jako ty z Řecka. Byl tam unikátní detail klíče v zámku, prostě nádhera. Pomóóóc!! Ale ty fotky z Řecka se tátovi podařilo nějak dostat zpátky, polovina je poškozená, ale jsou. Tak dostanete pár fotek zmlsaných caretek. (Achj, mě je to líto, to byste neřekli).






Snad vám to trochu nahradím (a sobě taky).

Porta coeli podruhé

31. července 2011 v 13:03 | Mňoukla&vymňoukla |  Vyletí sůva!
Dneska půjdu i dovnitř, už se těším.
Takové lampy jsou tam všude, líbí se mi.




Pod obloukem


Svatí nademnou. (je to SCHVÁLNĚ tak uříznuté)


A má nejoblíbenější fotka, výjev z Getsemánské zahrady, vím to, chodila jsem na náboženství, člověka to obohatí, nejen člověka, i kočku.
H
Miluji tu fotku, dává mi pocit vnitřního klidu. Jo, jsem trhlá.

Porta coeli

30. července 2011 v 18:18 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Byla jsem se projet na kole ke klášteru Porta coeli, samozřejmě se to neobešlo bez focení. Myslím, že se mi fotky povedly.
Ještě jich pár mám, ale to už jindy. Porta coeli určitě navštivte, když pojedete přes Vysočinu. Je to krásný klášter.

Víla z maliníku2-Málinka se zlobí

29. července 2011 v 18:23 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
Kromě všech dětí a maminek, kterým pomáhá nedoklubko bych tuto i předchozí pohádku o Málince chtěla věnovat svému synovci přes koleno Fanouškovi a mé sestřence Adélce. Ať se Tobě i Fandovi líbí, Adélko.

Málinka byla vzhůru, sotva se sluníčko vydalo na svou pouť. Ale Zlatohlávek pořád tvrdě spal pod malinovým listím. Málinka broučka pohoupala, uvařila mu malinovou kaši na posilněnou, až se probudí, pak ještě poprosila maliny, aby Zlatohlávkovi zacinkaly, že šla na procházku. Potom opatrně začala přeskakovat listy svého maliníku.

Louka byla podobných maliníků plná. Málinka se těšila, že si najde kamarádku, ale žádná víla široko daleko nebyla. Málinka si řekla, že už půjde domů. Když najednou uslyšela pláč malin. Plakaly z keře, na kterém stála. Listy maliníku byly prodírkované, a dírky za sebou nechávaly cestičku. "HOUSENKA!" zhrozila se Málinka. Housenka byla na samém vrcholku keře. Málinka se rychle vyšplhala až k nejzelenější lístkům, do kterých se housenka chystala pustit.

"I ty jedna nezdárná housenko!" křičela na ni Málinka. "Když ty listy ukoušeš, tak shnijí, uschnou a už neporostou žádné maliny!" rozčilovala se víla. "Neporostou, chichichi, neporostou…" posmívala se zlá housenka. "Tý, jedna škaredá housenko, jedeš pryč?! Běž na kopřivy, tebe nepopálí a ještě z tebe vyroste krásný motýl!" Housenka si už Málinky nevšímala. A tak Málince nezbylo, než se roztančit za Zlatohlávkem.

Ten zrovna dojídal malinovou kaši. "Zlatohlávku, Zlatohlávku! Housenka žere malinové keře!" stěžovala si Málinka hlasitě. Zlatohlávek se polekal. Nevěděl sice, jaký problém housenka působí, když žere listy, ale Málinčin rozčilený výraz mu úplně stačil. "A nemůžeme ji nějak vyhnat?" optal se starostlivě. "Ne, leda bychom vymysleli nějakou taškařinu," odpověděla Málinka plačtivě. Zlatohlávek se podrbal na tykadle, Málinka jen tak seděla. Když už se báli, že housenka všechno zničí, dostala Málinka nápad.

"Postavíme housence most slávy!" Zlatohlávek si tykadlem poklepal na čelo. Málinka mu, ale začala něco špitat do ucha. Když už se měsíček hlásil o slovo, Málinka předstupovala před housenku, která mezitím povážlivě ztloustla. "Promiňte, slečno housenko, že jsem vás v poledne obtěžovala, přijměte prosím, jako mou omluvu tento listový most." V housence se hnula pýcha a jako paní královna šla po mostě.

Nakonec, ale doplatila na zmlsasnost. Žrala a žrala svůj vlastní most, takže se i sním zřítila do kopřiv. Na to, aby dolezla zpátky, byla už moc líná a tlustá.
Málinka se Zlatohlávkem usnuli dřív, než se přikryli lístky. Maliny se ani nedivily, vždyť se celé odpoledne nosili s lístky. Pro takovou křehkou vílu je to břemeno. A Zlatohlávka pořád pobolívala zraněná krovka.

Všichni píší o ní, já píši ji

28. července 2011 v 21:09 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Ano, myslím reklamu. Koukejte ať rozklikáte všechny odkazy! :D

Když se tak brouzdám po netu,
tyhle blogy vymetu
Dubious cat a její romány,
jsou jak pro ženy, tak pro pány.
A pak skočím k Bendovi,
co do časopisu píše z Mantovy.
A pak je na řadě Taychi,
co s foťákem ráda tančí.
Ještě pavel je na seznamu,
ten rád svádí sličnou dámu.
A ktěm i Clare patří,
pak zas Kate, ta píše za tři.
A nezapomeňme na Alfátko,
co vás rozesměje zakrátko.
Že chci zkončit? Co vás mate,
ještě Lucisku a Pirátku, tu máte.
Ještě je jich hromada, ale končím bonbónkem,
potkejte se s Katitkem a jejím druhým začátkem.


Byla bych dobrá reklamní agentura??

Miluji déšť

28. července 2011 v 16:30 | Mňoukla&vymňoukla
Dneska úžasně pršelo. Mám fotky. Nikdy jsem neměla déšť ráda, ale teď jsem byla šťastná, že se mohu procházet v dešti. Zebaly mě ruce, ale nevadilo mi to. Dneska přijde ještě víla Málinka a ještě jedna Kulíščí pohádka.

Kapalo, a kapalo krásně.
Proti nebi
A kapalo všude.


A protože mám náladu, tak vám dám zkouknout ještě starší fotky.
Poslední kousek čokolády z Francie, který jsem snědla v pondělí.
A jak u mě spala kámoška, které ladí lak na nehty ke všemu. I ke kartáčku. Módní expert Katitko(navšivte ji, začíná znovu).
NNebudu se loučit, však se ještě potkáme s Málinkou a Kulíšky.

Víla z maliníku

27. července 2011 v 19:46 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
Napsala jsem pohádku pro organizaci nedoklubko (zobrazí se www stránky), pomáhá maminkám, které mají děti v inkubátoru. Organizace má i blog www.pohadky-pro-kulisky.blog.cz. Tak u čtěmě VÍLA Z MALINÍKU.

ještě ilustrace a teď už opravdu pohádka

Bylo ráno a probouzelo se sluníčko. Nejdřív pohladilo vrcholky hor, pak lesy a potom teprve louky. Na jedné z luk se po sluníčkovém pohlazení probouzel maliník. Rozevřel květy a nastavoval slunci zrající maliny. Jedna z malin najednou začala poskakovat. Sluníčko si protřelo očka, myslelo si, že je ještě zmatené z toho ranního vstávání, ale když se podívalo blíž, spatřilo malinkou vílu. Měla šatičky z maliny a na hlavičce se jí třepotaly světlounké vlásky. Rozhlédla se kolem sebe, zamávala sluníčku a začala tančit, tak jí bylo na světě krásně.

Když se zastavila, všimla si Zlatohlávka, který ji pozoroval. "Ahoj, kdo jsi?" zeptala se zvědavá víla, které se líbily Zlatohlávkovi lesklé krovky. Zlatohlávek se otočil, a když spatřil malou, hezkou vílu, usmál se: "Jsem Zlatohlávek. A jak říkají tobě?" Víla se začervenala, pak se zamyslela a nakonec jí po tváři stekla slzička. "Mně," vzlykla "nikdo žádné jméno nedal." Zlatohlávek se usmál a pak ji pohladil po tváři: "Tak ti budeme říkat Málinka. Malinka-Málinka," zasmál se Zlatohlávek zvonivě. I nově pojmenovaná víla se usmála. Vyskočila z lístku pokrytého slzičkami a natáhla ruku ke Zlatohlávkovi. "Pojď si zatancovat," poprosila broučka Málinka.

Zlatohlávek zamával tykadly, protřepal krovky a podávaje Málince ruku se galantně uklonil. Maliny jen kulily oči, ale začaly vyhrávat sladkou melodii: "Cink, cink, sluníčko hladí celé kraje, a na lukách všechno zraje, Zlatohlávek a něžnost vílí tvoří párek roztomilý, a lidem ani nesní, kde tančí havěť luční, lesní." Nevím, co veršů by ještě nacinkaly, kdyby se nad maliníky nemihl černý stín.

Když se to létající "něco" blížilo, všimla si Málinka žlutého zobáku. "Zlatohlávku!" zakřičela, ale to už se Zlatohlávek díval vzhůru. Málinka se utíkala schovat mezi ostatní maliny, zlatohlávek pod list. Málinka ovšem udělala chybu, kos si přišel pochutnat na malinách a Zlatohlávka si vůbec nevšiml, ale jedna z malin se mu zalíbila obzvlášť, jen Zlatohlávek věděl, že se té malince lesknou na hlavě zlaté vlásky a je to víla, která tančí. Kos už, už natahoval zobák, když Zlatohlávek vyletěl zpod listu a divoce nalétával kosovi proti zobáku. Kos samozřejmě ihned zapomněl na maliny, Zlatohlávek je jiné soustíčko. Teď už kos Zlatohlávka sledoval, ani na chvíli ho nespustil z očí. Zlatohlávek se šikovně vyhýbal útokům jeho zobáku, kličkoval, dělal osmičky, létal hlavou dolů a proplétal se tomu otravnému ptáku mezi nohama.

Už ho bolely krovky. Nemohl létat, zadýchal se, nešťastně usedl na list, čekal, že ho kos sezobne. Málinka raději zavřela oči. Ozval se jen svist, jak kos rychle pohnul hlavou, a po Zlatohlávkovi zbyla jen díra v listě. Málinka začala plakat, maliny svěsily hlavičky a cinkaly umíráček. Celý svět byl najednou smutný. Šedivý smutek barvily jen Málinčiny slzičky s růžovým nádechem.

Když už se o slovo hlásil měsíček, malinky docinkaly, ale Málinka pořád plakala. Když najednou přes slzy zahlédla zlatavě zelený odlesk. Myslela si, že se jí to jen zdá, ale zelená skvrna se přibližovala, přibližovala a najednou se ozval známý hlas: "Proč pláčeš?" Málinka celá šťastná zvedla uplakaný obličejík ke Zlatohlávkovi. "Já jsem z toho listu jen spadl, ale mám pochroumané křídlo, tak jsem nahoru musel vylézt a to chvíli trvá," usmíval se Zlatohlávek od tykadla k tykadlu. "Zachránil si mě, jsi hrdina!" vykřikla Málinka a běžela Zlatohlávka obejmout. "Au," sykl Zlatohlávek, když se Málinka dotkla pošramocené krovky.
"Lehni si tu," poručila Zlatohlávkovi starostlivá víla. Vyspravila mu křídlo, přikryla ho listím a pak mu spolu s malinami zpívala, dokud Zlatohlávek neupadl do růžového spánku.

Tak, kulíškové a kulišky i nekulíškove a nekulišky, jakpak na vás víla Málinka zapůsobila? Má pokračovat ve svém dobrodružství?

Patlání z fima

27. července 2011 v 10:21 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Snažila jsem se udělat šperky z fima. Kočičí. Bohužel jsou nějak nefotogenické, takže vypadají příšerně (na fotkách). Věřte mi, jinak jsou hezčí.


Copak říkáte na moje patlací dílko?

Rozhovor s kočkou

26. července 2011 v 21:08 | Mňoukla&vymňoukla |  Různé (vy)mňouky
Ale ne s ledajakou. Po několika "chybách v matrixu" jak to nazvala sama dotazovaná, se mi podařilo se spojit s DUBIOUS CAT. Sídlí na blogu what-up.blog.cz. Píše vtipno-úchylné román, studuje literaturu a je stvořitelkou několika historicky známých koťat. A už dost toho kecání, doufám, že se pobavíte stejně jako já.

(M)ňazdar!
Mňauky!

Ty jsi ta Velká kočka zvaná Dubious cat?
Počkej, zeptám se Faceboooku... Jo, jsem to já! Mňauhhehe, ach ta paměť..

A co na tobě všichni vidí?
A to se ptáš mě? :) Už jsem několikrát vyrazila na virtuální průzkum, ale žádné pravděpodobné odpovědi se mi nedostalo, přece nejsem nijak zajímavá a vtipem oplývající?... Možná by to chtělo hromadný výlet k očaři, nemyslíš? :)

Máš mezi svými obdivovateli nějakého oblíbence?
Ale jistě, my se všichni obdivujeme navzájem! Je to jako když se na Vánoce v polokoťěcí době losovaly lístečky se jmény, aby dostali všichni dárky a nikdo tak neměl pocity méněcennosti, že není oblíbený.. Ale abych si ta jména nesyslila pro sebe, to se kočkám totiž příčí (sysla jedině na grilu)- obdivujeme se například se Sikarem, Agrr, Uajiíím, Ozzrem.. a taky mám ráda tu mňoukavou:)

O, děkuji, americké celebrity se vyjádřily ke smrti Amy Winehouse. Ty jako celebrita mezinárodní by ses měla vyjádřit taky.
No jo Amy, chtěli jí vzít na odvykačku a ona pořád říkala "no, no,no" a takhle dopadla! Upřímně, její smrt mne nijak nezasáhla, ač byla jistě talentovaná, říkala si o to sama. Více mě trápí ten Nor, který vystřílel půlku teenagerského tábora. Popravdě mi přišlo dost hloupé, že tu všichni pláčou nad alkoholičkou a ty nevinné děti s nikým ani nehly..

Souhlasím, ale je to smutné, přejdeme k veselejšímu. Média uvedla, žes vymyslela Hello Kitty a následně ji i s právy prodala jakémus asiatovi. Proč si nebyla s tímto svým "kotětem" spokojená?
Byla to mladická nerozvážnost. Nebyla jsem tenkrát ještě na koťata připravená, navíc...Nehodila se k mé rockové image.

Když si ty byla kotě, byla si vždy talentovanou celebritou?
Já jsem ještě nikdy nebyla talentovanou celebritou:)

Které ze svých koťat považuješ za nejtalentovanější?
Ale to je zákeřná otázka! To je jako by ses mě zeptala, jestli je talentovanější vanilková, nebo čokoládová zmrzlina! Nicméně, nejtalentovanější asi bude streptokočičák Bobby, protože když se zhulí technickým konopím (odrůda ČVUT), umí zpívat " bad boys, bad boys what'ya gonna do, what'ya gonna do when they come for you" a je to roztomilé...navíc mu u toho vždycky narostou dredy..

A myslíš si, že se někdy stane Velkou kočkou?
Já myslím, že pokud bude i nadále žrát pseudohašišové koláčky v takovém množství, tak určitě.. Bude největší kočka na světě .

Nikdy mi nehodnotila blog celebrita, takže mám otázku, co si o mém blogu myslíš?
Tvůj blog se mi samozřejmě líbí, ač jsi jistě o pár let mladší než já, patříš mezi "nezkaženou mládež" a na svůj blog píšeš rozumné a kreativní věci. Navíc se zabýváš kočičinami! Zrovna dneska jsem četla první část ze Střapakoule, kdy dopíšeš další část? Jsem moc zvědavá , tak jak jen kočka může být! Moc se mi líbily tvé básnické pokusy a fotky..Fotky jsou krásné oživení blogů :)

Tak už to ukončíme.
Už? To je škoda, já jsem ráda středem pozornosti.

Je nějaký vzkaz, který bys chtěla říct světu?
Chtěla bych říct světu, že mě pěkně štve, jak jsou jeho obyvatelé hloupí..Ale neboj se světe, brzy tě ovládnou kočky!

Tak teď všichni budou plakat, protože se s tebou loučím. AHOJ!
Fňáááááu-auíííí! A teď ti budu sedět před dveřmi celou noc!

Já děkuji, děkuji Velké Dubious cat za rozhovor a nebudu necita, dám jí před dveře mlíčko (s rumíčkem).

Co vy? Chcete být taky zpovídáni, jé to by bylo fajn. Napište mi, mnoukla@seznam.cz

Mas(kot)ka

25. července 2011 v 13:04 | Mňoukla&vymňoukla |  Mňau

Můj blog má maskotku. Opravdovou, echtovní maskotku, která bohužel nemá jméno. Nejsem schopna ho vymyslet. Vy budete hodní a pomůžete mi. (Ne, opravdu to nebyla otázka.) Je to maskot takže je extrémně stylizovaná, takže ikdyž sem zavítá nějaký umělec, tak prosím ať svou moudrost o kresbě schová až budu kreslit něco "opravdového".

Tahle míca vznikla pomocí psacího brku, pastelu a laku na vlasy(slouží jako fixátor) a pak jsem ji jen udělala nějaké pěkné prostředí. je to britská modrá kočka, ale nenechte se klamat jejím vzhledem, ovláda CHAT-FU. (Chat-francouzsky kočka)- Což je elegantní (proto ta francužština), ale nebezpečné bojové umění.
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>