NALINKOVANÝ blogspot

Září 2011

Ticho, nevidím!

24. září 2011 v 19:13 | Mňoukla&vymňoukla |  Zatlapkaná poezie
Tak uvedla jsem to větou z matiky. Smála jsem se jí ještě dlouho. Ale teď už.... Co probíhá tichem
vysvětlivka: ona|on; uvozovky znamenají, že si ten někdo mluví v duchu pro sebe

Ozvalo se zabzučení. Učitelka si ničeho nevšimla, nerušeně mohla kliknout na příchozí SMSku. Usmála se.
"Jak se krásně usmívá. Teď začala psát. Komu asi? Musí být šťastný ten někdo." Vzal kus papíru. Něco na něj načmáral tužkou. Rychle jí papírek strčil do lavice.
Strčila do něj a přikývla.
Podal jí jedno sluchátko.
Její osobní ticho prosytily první tóny romantické, milé písničky.
Zase jí podal kus papíru. Tentokrát to byla trochu osobní otázka. Ale on si ji nemohl odpustit. Na co myslíš?
Vrátila mu papír. Černal se slovy o přednostech a výborné povaze toho šťastlivce, co jí psal.
"Miluje ho..." Sevřel papír v dlani.
Rozpačitě se na něj usmála. Nejraději by si vytrhla to sluchátko z ucha, ale nechce ho ještě urazit.
"Kéž bych jí to sluchátko nikdy nepodal. Měl jsem jí nechat v jejím tichu a užírat se svým. Užírat se hořkosladkou nevědomostí."

Baví ji když kreslím

14. září 2011 v 13:34 | Mňoukla&vymňoukla |  Malá Bláznivka
Kočičce je čtvrt roku. Ach ta vyrostla. Je z ní hotový tygřík. Právě teď spinká. Usnula z toho věčného ťukání a pozorování prstů běhajících po klávesnici. Často zlobí. Onehdy, když mi česala vlasy, tak mě kousla do obličeje. Pak jsem se s ní nebavila. Přišla mě odprosit. Sotva na mě udělala kukuč, bylo jí odpuštěno. Obšas si s ní povídám. Vyprávím jí mé příběhy, zajímá ji to. Posloucháme spolu Mozarta. Nebo Vivaldiho. Bacha moc nemusí. A když kreslím. Chvíli pozoruje jak se tužky smýká po papíře. Pak mi olízne skicák a začne ho okusovat. Poté s neskrývanou radostí vyskočí na stůl, aby ulovila tužku. Směju se. Nikdy nic nedokreslím. Loví titulky v televizi. Má ráda Čapka. Takovou tlustou knihu, kde je spousta Čapkovýc děl- Okusuje ji. To nesmí. Když si čtu, musím zavřít dveře, aby mi ji nesežrala. Je to studijní typ. Půjdu si s ní hrát.
Mňoukla

Pirátská básnička

2. září 2011 v 12:21 | Mňoukla&vymňoukla |  Zatlapkaná poezie
Tuhle básničku jsem přihlásila do jedné pirátské soutěže... Až bude hlasování (jestli bude), dám vám vědět. xD
Jinak strašně moc děkuju Taychi, Bendovi a Kiumme za včerejší den....

Krkavec krkavci předává krvavý klepy,
drbů jsou plný hospody a vinný sklepy.
Ženské zavíraj okenice,
a mužští nabíjej kulovnice.
Vždyť širej oceán brázdí Vrah,
ničí vesnice a šíří strach.
Nezastaví ho prej zhola nic,
bojí se jen stínu šibenic.
Když nad vlnama vládnou plachty černý,
rozluč se s životem, zbrani buď věrný.
Pokud doma sličnou dceru máš,
když Vrah zakotví dívku neuhlídáš.
Na moři porodí Vrahovi dítě,
i s ním ji pak vyloví až z rybářský sítě.
Když rybář nahodí ráno svou síť,
bojí se, co může vylovit.
Vždyť širej oceán brázdí Vrah,
z těl jeho nepřátel zbude jen prach.
Když si ho všimneš, zemřeš nic víc,
bojí se jen stínu šibenic.
V přístavu se bojí kdokoliv být,
Vrah by tam mohl zakotvit.
Vrahovi se postav a vítej se se smrtí,
On i odvážné armády rozdrtí.
Vrah tvrdí, že svět pokořil, i se jí smál.
Šibenice však trpělivě čeká dál.

V soutěži je přihlášená i holka, co pěkně kreslí...
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>