NALINKOVANÝ blogspot

Lúx in belló semper victor est

29. dubna 2012 v 14:31 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
(odkaz na druhýdíl)
Vítejte, drazí!
Nevím, před jak dlouhou dobou tu byla nějaká fantasy povídka. A protože musela zase přijít, proč ne dnes? Je poměrně dlouhá, ale budu vám neskonale vděčná když si ji přečtete. Já osobně jsem na ni celkem pyšná, ale co si o ní myslíte vy? Bude ve dvou článcích, aby to nevypadalo hloupě. Pokud si přečtete jen první polovinu, odpovězte prosím na otázku: Co si o povídce myslíte?
Poznámky k textu: Lúx-nominativ singuláru-světlo (LAT); Noctis- genitiv singuláru- noc (LAT) (nom.-Nox, ale genitiv se hodil lépe, čtěte Noktis a berte to jako jméno :))
Mňouk
P.S: Dnešní oddělovač je od Daysy (viz. menu) a výborně se hodí k povídce.


Nebe měnilo barvu jako šílený ohňostroj, když sestry Noc a Den stály zamračeně proti sobě. Lúx padla na kolena a popadla lem sestřiny sukně: "Noctis, prosím!" Rozhostila se tma, když starší ze sester promluvila: "Ne, Lúx. Věřila jsem ti. Tys věděla, že ho miluju. Ale on si vybral tebe." Lúx doháněl sestřin klidný hlas plný ledu k šílenství. Zaštkala a sevřela sestřinu sukni ještě pevněji. Noctis se plačící Lúx vytrhla a tleskla rukama nad hlavou, kolem to zavířilo a Noctis byla pryč. Lúx ještě klečela ve vysoké trávě, kam jí kapaly slzy, a vztahovala ruce k místu, kde jí Noctis zmizela. "Noctis…prosím."

Lúx se zvedla ze země a běžela do zámku. Když rozrazila dveře Veršotepcova pokoje, zvedl se průvan, který rozvířil její stříbrné vlasy. Veršotepec zvedl oči od pergamenů a usmál se: "Proč brázdíš tu božskou tvář slzami?" Lúx se zamračila, aby překonala nutkání se taky usmát. "Ublížil jsi jí! Mě si vzít nemůžeš, já… Noctis tě miluje!" Veršotepcova krásná tvář, lemovaná oříškovými vlasy potemněla a mihl se přes ni náznak bolestného překvapení. Veršotepec vstal od stolu a vzal Lúxinu ruku do dlaní. "A ty mne nemiluješ, Lúx?" zeptal se pevně. Lúx měla pocit, že se rozpoltí. Noctis nebo Veršotepec?

Veršotepec věděl, co se v Lúx odehrává, přistoupil k ní a políbil ji na rty. Lúx se nechala unést láskou k Veršotepci, která ji hřála a zbavovala trápení, stejně jako jeho básně.
°°°
Uplynulo půl roku. Lúx byla po Veršotepcově boku šťastná, ale často jí přepadali záchvaty strachu o sestru. Když každý den vystupovala na nebeskou klenbu, aby ji rozzářila, dělala si o Noctis největší starosti. Noctis totiž nevycházela na nebe rozprostřít tmu, ale posílala místo sebe své služebníky. Přestože se s nimi Lúx nikdy nesetkala, poznala to, protože břitká tma, kterou vytvářeli svěřenci její sestry, se nemohla rovnat husté, sametové tmě, kterou Noctis dokázala vytvořit.

Zatímco zanedbávala svou největší povinnost, seděla Noctis dlouhé hodiny v kanceláři sídla, které si nechala postavit na území Věčné tmy. V místech, kde žili prapodivní a děsiví tvorové s mnoha hlavami a krutýma, obvykle žlutýma očima. Noctis k těm tvorům vždy cítila špetku sympatií, ale dokud bydlela se sestrou v zámku Za nebem, dusila je v sobě. Vzpomínala si, že Lúx se těch tvorů děsila, snad proto se Noctis těmi příšerami oklopila. Vždy, když s nimi hovořila, pocítila sadistickou radost, protože si představovala sestru, jak by trpěla, kdyby s nimi musela trávit čas.

Noctis podepsala poslední pergamen, podala ho žlutooké příšeře s lidskou hlavou a rukama, tělem pokrytým šupinami a dlouhým, slimákovitým ocase, díky kterému se pohybovala. Netvor si pozorně přečetl pergamen, pak zvedl oči a široce se usmál. Noctis mu se stejně širokým úsměvem podala drobnou ruku skrytou v černém, krajkovém rukávu. Když netvora propustila, odebrala se po několika probdělých dnech do postele.

Před usnutím, zašeptala do tmy: "Teď máš právo se jich děsit, Lúx." A s krutým úsměvem v krásné tváři usnula.
°°°
Když Lúx sestupovala z oblohy, usmívala se. Poprvé, po dlouhých šesti měsících ucítila v nose vůni opravdové tmy. Její sestra se vrátila na oblohu. Dnes Lúx nepospíchala za Veršotepcem jako každou začínající noc, ale loudala se krajinou, vdechovala vůni sametové tmy a nechala se jí obklopovat. Najednou se noc rozčeřila a zřídla, jakoby Noctis stáhla svou moc. Lúx se zamračila a spěšně se vydala do zánebeského zámku. Když za hodinu stanula u jeho prahu, ucítila, že Noctis se vrátila zpátky na nebe.

U dveří čekal na Lúx Veršotepec. Usmíval se a přivinul ji k sobě jako vždy, když se vracela. Přesto Lúx poznala, že je něco v nepořádku, když si Veršotepec myslel, že se nedívá, tvářil se ustaraně a nešťastně. Doprovodil ji do jejího pokoje, tam jí podal svitek pergamenu s nápisem PRO DRAHOU LÚX, pevně ji k sobě přivinul a zašeptal: "Ty jsou jen pro tebe, drahá. Patří jen tobě stejně jako moje srdce." Lúx byla tím náhlým vyznáním zaskočena, ale zvykla si na Veršotepcovo občasné zvláštní chování, takže si nedělala těžkou hlavu. Veršotepec odešel, potom, co sebou Lúx praštila o duchny na posteli a dala se do čtení.

Četla dlouho a nevnímala tikající hodiny, které ukazovaly, že čte už více než hodinu. Lúx by pročetla snad celou noc, kdyby ji nevyrušila vřava u brány zámku. Vyhlédla z okna, aby zjistila, kdo dělá tak nesnesitelný hluk. Před branou stála celá armáda, kterou měla na povel, a v jejím čele Veršotepec. Lúx zadoufala, že jí chce Veršotepec udělat radost přehlídkou, ale musela se té naděje vzdát. Horizont byl pokryt příšerami Věčné tmy. Lúx se snažila rozpoznat, kdo armádě nestvůr velí, ale tma byla příliš hustá. Najednou noc zřídla a armáda netvorů se neklidně zavlnila. Dorazil její vojevůdce a Lúx se zděsila. V čele toho hrozivého vojska stála její sestra.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 15:27 | Reagovat

O povídce si myslím především pozitivní :-) A kdyby byla nějaká kritika, nechci Ti kazit den ;-)

2 ALKA ALKA | E-mail | 29. dubna 2012 v 16:45 | Reagovat

Líbí se mi Tvé pojetí Světla a Tmy. Myslíš, že Světlo vždy vítězí nad Tmou? Přála bych si, aby to tak bylo.
Piš dál, ráda si to přečtu.
                       ALKA

3 Doodoo Doodoo | E-mail | 29. dubna 2012 v 17:09 | Reagovat

Je to bezva,určitě piš dál!! ;-)  :-)

4 Lýý . Lýý . | Web | 30. dubna 2012 v 21:17 | Reagovat

Achjo. Zase to tady smrdí dokonalostí ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>