NALINKOVANÝ blogspot

Příběh II

7. dubna 2012 v 19:03 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
Drazí a milí, drahé a milé, drahá a milá,
přináším další díl Niořina života. Těm, kdo nečetli první: přečtěte si. A těm, kteří ho četli hned po zveřejnění: byl prodloužen, takže opět předchozí odkaz :) A nyní už Niora.

Žlutavá clona se začalo vyjasňovat a zmatená Nía stála na velkém prostranství, se sochou velikého dravce uprostřed. Niora kráčela s nábožným obdivem k soše a přemýšlela, co je to za dravce. Usoudila, že je to jestřáb, měl takový chtivý pohled. Socha ji natolik omámila, že na chvíli zapomněla, kde je. Když si uvědomila, že je sama na neznámém místě, bez kohokoliv, kdo by ji nasměroval, vyděsila se a ztěžka dosedla na lavičku u sochy.

Po náměstí chodila spousta lidí, mužů i žen, ale nikdo si nevšímal drobné dívky, která nešťastně seděla pod jestřábí sochou. Niora se bezradně rozhlížela kolem sebe, a zahlédla, jak z jednoho z domků, které připomínali obrovská hnízda, vyšla shrbená stařenka. Níu překvapilo, že zamířila ke kašně, které si až do teď nikdo nevšímal. Čím více se stařena přibližovala, tím sílil Niořin dojem, že jde k ní. Nebála se, žena vypadala mile a laskavě, od Niory ji dělilo jen pár kroků.

"Děvče, ty ses ztratilo?" zeptala se mile. "Dobrých deset minut jsem se na tebe dívala z okna, nevypadáš, že by ses tu vyznala," stařenka spiklenecky zamrkala na Nioru . Teprve teď si Nía všimla, že žena má drobný, ale zahnutý nos a pronikavé, jantarové oči. Byla neuvěřitelně upovídaná, takže si Niora bezděčně vzpomněla na sýčka. Stařenka ji popadla za ruku a vedla ji do svého domku. Nía neměla strach, stejně neměla kam jít a stařenka budila dojem hodné babičky.

"A jak se jmenuješ, sovičko?" otázala se ženuška laskavě. "Niora", zamumlala Nía v odpověď a překvapilo ji, když sebou žena při vyslovení jména trhla. Vykulila na Nioru své jantarové oči, takže připomínala ještě více sovu. Niora se začervenala, dokonce i stařence přišlo její jméno hrozné: "Ale můžete mi říkat Nío," nedokázala potlačit naději v hlase. Stařenka se usmála: "Ale samozřejmě, drahoušku, mně říkej prostě Sýčka." Niora přikývla a vkročila do domku, který Sýčka odemkla.
Ocitla se v kruhové místnosti, uprostřed plápolal a nad ním vysel kotlík s voňavým dušeným masem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 vzorek-spolehlivy vzorek-spolehlivy | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 20:31 | Reagovat

SOUTĚŽ na mém blogu:-)
Zúčastni se a vyhraj!
http://vzorek-spolehlivy.blog.cz/

2 pirate-jack pirate-jack | Web | 7. dubna 2012 v 21:05 | Reagovat

jé, to vypadá hezky, to bude nějaký soví příběh ?

3 Krejdom Krejdom | Web | 7. dubna 2012 v 22:13 | Reagovat

upeče si Níu místo masa, upeče si Níu místo masa, viď že jo?! :D

4 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 7. dubna 2012 v 22:18 | Reagovat

[2]: Uvidíš ;)
[3]: Eeem, ne.

5 pavel pavel | Web | 8. dubna 2012 v 10:45 | Reagovat

A druh masa? :-D

6 Pirate-jack Pirate-jack | Web | 8. dubna 2012 v 20:09 | Reagovat

máš u mě diplom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>