NALINKOVANÝ blogspot

Poprvé skákala

30. května 2012 v 15:10 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
Čááj!
Drazí potvoři blogtvoři, dnes vás čeká zajímavý projekt-povídka. S kamarádkou Anniehorse jsme se rozhodli napsat příběh jako vzpomínku na letní koňský tábor. Každá z nás to napsala ze svého pohledu, jak se cítila ona najdete v jejím příběhu.


Seděla jsem na stráni s podupanou trávou. V rukou jsem držela foťák kterým jsem chtěla zachytit trailový závod. Foukal vítr, ale v táboře bylo příjemné teplo. Poslední den tábora jsme si všichni hodlali užít. Byly pro nás uspořádány závody, kterých jsme se mohli zůčastnit.
Už jsem odjezdila pleasure a dívala jsem se na trail. První kůň šel dobře. Slalom se povedl, ale ze čtverce kůň vykročil jednou nohou.
"Další závodník!" zavolali vedoucí ven z ohrady. Anča sevřela Ilčiho uzdečku a vkročila na plácek před jízdárnou. Vedoucí zrovna otvírali ohradu. Moje favoritka lehce dosedla na koňský hřbet. Položila jsem foťák do klína a sevřela pěsti.
Anča pobídla Ilčiho, dokonale se otočili ve čtverci z kavalet. Zavýskla jsem radostí a zatleskala, koník nevystoupil ani jednou nohou ze čtverce. Slalom Ilči prospěchal a pak ho Anička znovu pobídla. Klidný klus se v mžiku změnil ve cval.
Zhrozila jsem se, kůň zamířil k dvoumetrové ohradě. Ilči se na jednou odrazil, zahlédla jsem vyděšený výraz v Aniččině tváři. Zaječela jsem a vymrštila se na nohy. Foťák tupě dopadl na zem. Měla jsem příšerný strach, Ilči letěl přes břevna. Anička se držela! Přikrčila se v sedle, dokonale jakoby neskákala poprvé.
Ilčiho kopyta se dotkla země a jeho jezdkyně letěla vzduchem, tentokrát sama. "Ančo!" zařvala jsem a kůň nekůň jsem se rozběhla k ohradě. Někdo mě pevně popadl za ruku. "Zůstaň tady!" držela mě na místě vykulená Verča.
Ný seděla na zemi a kůň stál vedle ní. Půlka vedoucích se k ní seběhla a druhá půlka uklidňovala Ilčiho a zlobila se na něj.
Nejšťastnější jsem v ten den byla, když jsem odřenou, zválenou a špinavou, ale vážně nezraněnou Anču sevřela v objetí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ch-ienne ch-ienne | Web | 30. května 2012 v 20:06 | Reagovat

dúfam, že nie aj poslednýkrát skákala.. tie prvé "pády" treba prežiť a potom to už bude fajn :) Pekne nápísané, mám rada kone :D

2 ch-ienne ch-ienne | Web | 30. května 2012 v 20:43 | Reagovat

ale kdežé :) to sa dozvieme až na konci poviedky :D

3 ~ Bonitka ◡‿◡✿ ~ Bonitka ◡‿◡✿ | E-mail | Web | 31. května 2012 v 16:18 | Reagovat

Máš stašne cute zlatý design ! :)

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 2. června 2012 v 18:50 | Reagovat

" Ač zachovávám vždy postup,
tak kdykoliv skočím s mostu,
... pět minut vidím pak mlhavě !
Nikoliv !  neskáču po hlavě , -
to přísluší pouze debilu !"

Muž marně hledá v trávě mobilu ....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>