NALINKOVANÝ blogspot

VELKOROZHOVOR: Spisovatelky na blog.cz

17. srpna 2012 v 8:00 | Mňoukla&vymňoukla |  Pour vous
Poslední dobou se o nich mluví nejen na blogu. Obě začínají, ale jedna je již mírně pokročilou. Obě píší knihy, podporují mladé, začínající spisovatele. Zajímají se o dění na Blog.cz a blog je i jejich základnou, kam se vrací a publikují. Já vám nyní nabídnu rozhovory, ve kterých jsme se bavily nejen o jejich spisovatelské kariéře, ale i o dřině, která knize předchází a psaní samém.


Pozn.:
  1. Kliknutím na jméno zpovídáne se dostanete na její stránky.
  2. Objevíte-li v textu spoustu hvězdiček, nahraďte je prosím vám libím nepěkným výrazem.
  3. Protože jsou rozhovory velice obsáhlé, doporučuji si jeden přečíst k rannímu a druhý k odpolednímu kafi.

Maminka, editorka a spoluautorka knihy Pohádky pro kulíšky a koordinátorka stejnojmenného projektu. Oddaná blogerka (spravuje nebo se podílí na správě čtyř blogů!) A také spisovatelka, její prvotinu s názvem Cesta k mým matkám najdete na pultech knihkupectví na konci srpna. O začátcích, blogování a o spoustě práce se dočtete v rozhovoru.

EDITH HOLÁ

Teď se o tobě hodně mluví, nejen na Blog.cz. Jaké byly tvoje blogové začátky?

Nemám pocit, že by se o mně hodně mluvilo, ale ani to není mým cílem. Pokud prodám všechny knihy, tak mi to bude stačit. Nemusí se o mně psát a mluvit.
23. 7. července 2010 jsem napsala první text na blog. Je to první kapitola v knize. A pak jsem každý den psala další. Víceméně všechny jsou v první půlce knihy. Tenkrát jsem volila Blog.cz, protože s jedním dítětem na klíně a druhým pobíhajícím okolo, to bylo nejjednodušší na založení. Zveřejnila jsem první text a pak ho půl hodiny hledala v těch stovkách, které každou sekundu na Blog.cz vznikají. Měla jsem šílený pocit, že nikdo nikdy můj text nenajde, když ho nemohu najít ani já:-)

První kapitola tvé knihy je tedy i tvým prvním článkem. Pomohlo ti tedy blogování k napsání knihy?

Přesně tak:-) Mě vůbec nenapadlo, že to bude jednou kniha. Prostě jsem psala, abych ze sebe vyhodila všechno, co se začalo s hledáním biologické matky vynořovat. Po několika kapitolách (asi patnácti) mi někdo napsal (možná Malkiel), že bych to měla vydat. Po dalších kapitolách se to objevilo zase od jiného blogera a další se k tomu přidali a souhlasili. Pak mi Temnářka na požádání ohodnotila první kapitolu a napsala, že by si to jako knihu přečetla, ale že po takovém tempu, které v textu je hodně emoční, by v půlce umřela. Tak jsem psala dál už s tím, že to pak někomu nabídnu k vydání.

Když se zeptáš několika začínajících povídkářů, co je jejich největší sen, odpoví ti vydat knihu. Takže ty sis ve čtrnácti, patnácti neříkala, že vydáš knížku? Prostě to přišlo samo?

Ale jo. Snila jsem o tom. Vlastně si vzpomínám, že jsem jednou začala něco jako "my všichni školou povinní", ale skončila po třech kapitolách. Připadalo mi to plytké, hloupoučké, růžové, ... Báseň jsem napsala jednu o samotě a tím to na roky skončilo. Dneska si myslím, že jsem v dětství musela hlavně přežít, ponor do sebe nebo zachycování pocitů nebylo možné.

Teď dáváš rozhovory pro Lidové noviny, píše se o tobě na Srdci, prostě jsi slavná. O tomhle sní spousta těch začínajících. Bylo vydávání knihy procházka růžovým sadem a byl to opravdu splněný sen nebo to bylo někdy nepříjemné, těžké, vysilující nebo já nevím, co všechno?

V článku v LN jsou úryvky z knihy. Rozhovor ne. Rozhovorem jsme jenom korigovali, co nebylo novinářům jasné. Není to procházka růžovým sadem. Je to dřina. Samotné psaní je zpočátku rychlé, ale aby se to dostalo do finální podoby stravitelné pro čtenáře, tak to začne být velmi pracné. Měsíc jsem nad tím seděla každý den, opravovala, škrtla, přepisovala, dopisovala znovu další epické odstavce nebo celé kapitoly, aby nakonec odpovědná redaktorka řekla: tohle ne. Ke konci to bylo těžké pro ego. Musela jsem ho hodně umenšit, abych přežila škrty některých kapitol. A to tedy mluvím jen o mé práci. Kolikrát četla rukopis odpovědná redaktorka, by asi nikdo neuvěřil. Často se také u mne dostavovaly pocity, že to nemá smysl nebo že si nemám troufat dopsat knihu.

Teď příjemnější téma. Máš svůj vlastní blog, kde publikuješ. Spravuješ Závoďácký blog svých kloučků, staráš se o rodinu, spravuješ blog Pohádek pro kulíšky a blog s ženskými tématy Gaia, nedávno jsi založila i Akční blog o tom, co se děje v komunitě na Blog.cz, chodíš do práce a nedávno jsi ještě vydávala knihu Pohádky pro kulíšky, Kulíškovánky - omalovánky a tvoje autobiografická kniha jde do finále. Jak Ti máme uvěřit, že nejste dvě Edith nebo, že nejsi kyborg? Ne, vážně, jak to děláš?
Jak vidíš nejsem kyborg. Děti volají. Musím jít uspávat, takže odpovím, až děti usnou.
Takže kyborg nejsem. Vracím se k tvým otázkám až po dvou dnech. Někdy mám dojem, že bych potřebovala na vše, co se týče aktivit na Blog.cz asistentku. Některé týdny vlastně ani nepublikuji článek, ale spíše texty o projektech... K psaní své knihy o Reně a jejích tygrech jsem se nedostala už tři týdny, takže zase ztratím nit a napojení na postavy z této knihy:-( neumím se nějak zastavit a dát něčemu prioritu. Když to udělám, je mi líto, že nedělám to ostatní, tak se to pokouším dělat všechno. A to vůbec nemluvím o svém osobním životě a času na jiné záliby...


Jaký mají na maminku-spisovatelku názor tvoje děti a manžel?
Radši se zeptej jich. Kuba tvrdí, že jsme s tátou na počítači závislí:-) Manžel spíše podporuje psaní knih než blogování.

Díky knize Pohádky pro kulíšky, jejíž si editorkou si několik začínajících spisovatelů splnilo sen. Nepomohla si jen kulíškům, ale i splnit sny. Jaký je to pocit?
Dodnes mám z tohoto projektu velkou radost. Naplnění. Jsem komunitní typ. Mám ráda, když spolu lidé něco vytvoří. K tomu tento projekt je pro druhé a zároveň obohacením i pro každého, kdo se na tom podílel. Tak je to nejlepší. Člověk má dělat něco pro druhé, když ho to naplňuje také a posunuje dál.


Uvažuješ už teď o další knize?
Ano, o Reně, kterou jsme zmínila, a hodně moc bych chtěla sehnat mecenáše, který by mi pomohl vydat Duhové pohádky pro kulíšky. Mám jasnou představu, jak vypadají.

Těšíš se, až uvidíš svou knihu na pultech?
Myslím, že se pokaždé leknu, když ji někde uvidím.

Kdesi jsem četla rozhovor s jednou spisovatelkou, která říkala, že jí se psaním pomáhá rodina. Jednou prý psala do dvou do rána a šla vzbudit syna, aby jí poradil, co má hlavní hrdinka udělat. Ptáš se taky svých blízkých na názor?
Ptám se manžela. Někdy je to dobrý a jindy je to na škodu. Přeci jen vnímání každého člověka je jiné, takže když mi řekne, že je to pitomé, tak to chvíli nemohu rozdejchat:-)
Když si přečetl dopsaný rukopis Cesty k mým matkám o kapitoly, které nebyly na blogu, tak mi řekl, že vnitřní obrazy jsou vlastně požehnáním i prokletím.
S Kubou píšeme články na závoďácký blog a všechny pohádky pro kulíšky, co napíšu nebo přijdou do jiných, mu čtu a ptám se, co se mu líbí nebo nelíbí a hlavně jestli tomu rozumí. Čemu nerozumí, udělám sama zásah nebo to konzultuji s autorem.


Kdybys dělala rozhovor sama se sebou, na co by ses zeptala?
Jsi spokojená?


A jak by sis odpověděla?
Ano, jenom by to chtělo tu asistentku:-)
Mňouklo, děkuji a posílám velké mňau

I já Edith moc děkuji a přeji další úspěchy, mnoho ohlasů na knížku a spokojené čtenáře!
Pokud i vás Edith zaujala, kontaktujte ji i na jejím facebooku.


Vyzkoušela si, jaké je to spoléhat jen na sebe i pracovat s nakladatelstvím. Své dvě první knihy (Branou snů a Dnes se neproměňuj) si vydala vlastním nákladem. Jednu knížku s názvem Hladová přání jí vydalo nakladatelství Krigl a nyní připravuje další. Je patronkou několika serverů, které podporují začínající spisovatele (například spisovatele.blog.cz) a sama je podporuje novým projektem "Výslech psavců". O začátcích, psaní a jiných věcech si se mnou povídala:

TEREZA "TEMNÁŘKA" MATOUŠKOVÁ

Foto: David Špidlen

Jsi úspěšná spisovatelka, máš besedy všude po republice, ale někdy jsi začít musela. Jako malá jsi chtěla být princezna, maminka, kuchařka, popelář anebo jsi od malička, říkala, že budeš spisovatelkou?
Co si tak pamatuji, chtěla jsem být slavnou vědkyní a dělat genetické pokusy na zvířatech, abych si mohla vytvořit vlastní armádu mutantů. Děti, no. Příběhy jsem si ale vymýšlela vždy. Zapisovat jsem je začala někdy mezi dvanáctým a třináctým rokem.

Armádu mutantů! No, tys měla asi dost fantazie vždycky. Kdy se u Tebe vyvinul první "impuls" napsat knihu?
Tak úplně první impuls už někdy v dětství, kdo jako malý nechtěl napsat svou vlastní pohádkovou knížku o zvířátkách?
O něco vážnějšího jsem se pokoušela ale až v pubertě.

Vymyslela sis vlastní svět a postavy, což je v dnešní době poměrně výjimečné. Chtěla by ses někdy stát součástí svého vlastního světa?
Tak Podmoří je mou součástí neustále, ale jestli bych tam chtěla žít? To je těžká otázka, je to, jako by se mě někdo zeptal, jestli chci žít v našem reálném světě. Myslím, že Podmoří není o nic moc lepší nebo horší. Temnáři a Delfové se svou mentalitou příliš neliší od lidí - milují, nenávidí, snaží se zajistit si živobytí, umírají ve válkách.
Záleží na tom, k čemu bych se nachomýtla. Občas to svým literárním miláčkům vůbec nezávidím.

Jedna z tvých postav- čarodějka Zorena je ti nápadně podobná? Stejné líčení, barva a délka vlasů... Kdo přejal čí styl, Zorena tvůj nebo ty Zorenin?
Já Zorenin, ta postava mohla vzniknout, když mi bylo tak třináct, možná i méně, tedy dřív než jsem začala vnímat v čem chodím a proč. Její vzhled vychází z mé fascinace zápornými pohádkovými charaktery, konkrétně jejich způsobu oblékání.
Zorena stejně jako všechny mé postavy, vychází ze prapůvodně záporného archetypu, ale má spoustu vlastností, kterých si obecně řečeno cením - dokáže se obětovat pro ty, které miluje, bojovat do posledního dechu... Vycvičili je jako válečnici a ona musí dělat, co musí, i když stále touží po elementární ženskosti, manželovi, dětech, klidném místě, kde by mohla žít v míru.

Vydala jsi dvě knížky vlastním nákladem, jednu vydalo nakladatelství a další připravuješ. Hodláš se psaním živit?
Tohle je velice zapeklitá otázka. Rozhodně chci věnovat psaní tolik času kolik budu moci, jestli to bude stačit na obživu, je věc druhá. Ale člověk se vždycky nějak protluče. Se Zuzkou "Daletth" Vašíčkovou jsme si slíbily, že až bude nejhůř, podělíme se o karton na spaní a o Okenu. Je třeba brát věci s humorem.

Když byla beseda 4 psavých elementů, zastupovala jsi zemi, proč?
Poslední tři roky jsem se plácala na Přírodovědecké fakultě a tu biologii mi asi nikdo neodpáře. Když jsme si rozdělovaly s holkami role, tak jsem to měla kvůli tomu jasné. Co taky vrazit "zooložce", že jo.
Nezávisle na tomto bych si asi vybrala oheň. Nebo vodu. Ale tu hodně hlubokou jezerní, kde člověk nedohlédne na dno. Když se taky podíváš na dva hlavní podmořské národy, máš tu vlastně vodní Delfy a potom pouštní Temnáře, přičemž slovo Temnář je odvozen z výrazu z mého světa, který se používá pro oheň. Oba tyto živly jsou my svým symbolismem asi bližší.

Mohla bys vyjmenovat pět slov, které vystihují spisovatele?
"(To bylo) těsně!" (v případě, že zrovna vymýšlí nějakou chytlavou scénu, zapomene se, vejde na přechod a před nosem mu projede auto.)
"(Neruš mě), píšu!" (tehdy, když chytlavou scénu už datluje do počítače a někdo vstoupí do jeho pracovny.)
"(Tohle jsem nemohl napsat) já!" (myšleno ve smyslu absolutního zhrození i radostného výsknutí, občas se tyto dvě polohy mění i v průběhu jednoho jediného výkřiku.)
"(Co to je? Přěbehl? Aháááá...) překlep!" (Častý výrok při korekturách.)
"****!" (hodně často v případě, že se člověku kousne počítač a on nemá zazálohované. Teoreticky by mohlo být funkční i ve čtyřech případech výše, ale to bychom dělali z literátů hrozné sprosťáky s omezenou slovní zásobou, že jo.)

Co bys poradila začínajícím psavcům, kteří to chtějí dotáhnout tam, co ty a ještě dál?
Nehažte ten počítač z okna, nepalte ty poznámky v krbu, neškrťe svého betareadera a nepište ten naštvaný mail do nakladatelství.
Já vím, jak vás to láká.
Jenožme...
Vše se vám ještě bude v budoucnu hodit.

Plány do budoucna?
V první řadě bych chtěla dokončit Vílí kruhy - glosy ze sepisování můžete sledovat v mém Literárním deníčku. Potom přijdou na řadu povídky, kterých už se mi v hlavě nakupilo větší množství a až si odpočinu od delšího útvaru... Hele, jak to tak po sobě čtu, asi budu muset zrušit Facebook a odstěhovat se sama na nějaké velmi odlehlé místo.

Kdybys dělala rozhovor sama se sebou, na co by ses zeptala?
Co bys vzkázala svým nebohým betačtenářům? (Nikdo se o ně příliš nestará a přitom jsou tak důležití. Nejenže pomáhají vychytat poslední mouchy, ale dodávají autorovi odvahu předložit práci širšímu publiku.)

A jak by sis odpověděla?
Držte se, drahouši, bude hůř.

Temnářko, děkuji za rozhovor, přeji spokojené čtenáře a úspěch s Vílími kruhy.
Fanstránky najdete zde.

(Roz)hovořila: Mňoukla&vymňoukla
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Matthias Matthias | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 8:42 | Reagovat

Armádu mutantů plně schvaluji.

2 Robina Robina | Web | 17. srpna 2012 v 8:59 | Reagovat

Hmm. Obidva rozhovory boli môjho gusta. Žrala som písmenká ako besná.

[1]: Pod to sa podpisujem.

Ach, ach. Moji "beta" sú už na...(hnojisku dejín?) peknom mieste. Väčšinou mi ani jeden dlho nevydržal.
Tu ide o nervy.
Väčšinou preto.

Obidva rozhovory ma zaujali. Vôbec som nevedela, že s vydávaním je toľko práce. A prepisovania. Škrtania. Úprav. Minimálne som niečo tušila.  :-?
Nechápem  ako to všetko Edith stíha...za tým niečo bude (prvámyšlienka letí k Superwoman).

A betačitateľov čakajú ťažké časy.:D Velice voľne vyňuchané vďaka poslednej odpovedi na poslednú otázku.

Prskám kávu. O_O  A plný počet hviezd. Príma. ;-)

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 17. srpna 2012 v 10:50 | Reagovat

Oba jsou to pěkné rozhovory. :) je vidět, že holky obě zápasí s časem, ale každá jiným stylem. Obě spisovatelkami a obě rozdílné, přesto je na nějaké hromadné akci potkáš naproti sobě spolu si povídající. :)

4 Taychi Taychi | Web | 17. srpna 2012 v 20:56 | Reagovat

[3]: Edith je pro mě druhá maminka, ta internetová.

A Temnářka je drobná slečna, kterou chci někdy pěkně vyfotit a na tom se pěkně domluvíme na sraze 8D

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 21:33 | Reagovat

Charakteristika spisovatele - další bod:
Vyjde z vagonu metra a hned běží do protějšího, protože zase přejela. V ruce sešit, z kapes vyčuhují propisky.
Tajné přání: žít v boudě na samotě a všechno vypsat. Bohužel na té samotě by nebylo co psát, protože spisovatel čerpá z okolí:-), jakou upíři sají krev, tak autor saje příběhy, slova, gesta druhých...

6 Ell Ell | Web | 17. srpna 2012 v 21:57 | Reagovat

ani o jedné jsem nikdy neslyšela :D

7 Houp Houp | Web | 17. srpna 2012 v 22:28 | Reagovat

Páni, tak teď jsem na jedno nadechnutí dala první část a jdu se pustit na tu druhou. Mňoukla&vymňoukla ty seš vážně skvělá rozhovóristka (existuje vůbec takový slovo? :D :D ) Každopádně tvé otázky jsou zajímavé, neotřelé a rozhodně originální. Je z toho vidět, že ses připravovala a vše na co se ptáš, tě zajímá. Není to, jako ty bezduché rozhovory, kde se stále opakují stejné otázky.

Každopádně Edith Holá je skvělá nejen blogerka, ale podle mě i člověk. Po zjištění, co všechno musí zastat se mi malinko zatočila hlava. Každopádně jí držím se vším palce, přeji silné nervy a mnoho úspěchů ;)

8 Houp Houp | Web | 17. srpna 2012 v 22:37 | Reagovat

I druhý rozhovor je velice krásný a čtivý! Obě blogerky, obě spisovatelky jsou opravdu různorodé, ale obě mě stejně fascinují a co se týká psaní - jednou bych to chtěla dotáhnout tam kam ony. Jen těžko říct, jestli to vůbec půjde ;) Ale chce to snahu a vytrvalost. Asi tak nějak jako to napsala Temnařka. Mě se moc líbil ten dotaz na 5 slov vystihující spisovatele. Většinu z nich neustále používám - tedy až na "těsně". :D :D
Druhý rozhovor byl taktéž úžasný a o Temnařce jsem se zase mnohé nové dozvěděla.
Mňoukla&vymňoukla doufám, že toto není poslední velkorozhovor, který si udělala - protože tohle je podle mě skvěle odvedená práce. Z obou stran ;)

9 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 23:25 | Reagovat

Tak, já jsem si s chutí přečetla Edithinu část a musím říct, že se velmi těším na knížku a doufám, že nakonec vyjde i ta Rena. Podle toho, co jsem četla ukázku by bylo škoda kdyby ne.

Jinak Mňou je na rozhovory skvělá a otázky se mi taky líbily. Kdybys vyslechla někoho i pro spisovatele.blog.cz, vůbec bych se nehněvala, naopak. :-)

10 Vendy Vendy | Web | 18. srpna 2012 v 1:00 | Reagovat

Přečetla jsem první půlku - rozhovor s Edit a zbytek si dám zítra ke snídani.
Edit je vážně obdivuhodná a s velkými rezervami energie, jinak si nedovedu představit, jak to všechno zvládá.
Myslím, že knihu si koupím, četla jsem její první kapitoly a hodně mě upoutaly.

11 Skye Skye | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 5:29 | Reagovat

jo, býti spisovatelem je dřina. já se o to pokouším a časově pořád nějak pokulhávám. obdivuji vás dámy, a jen tak dál! inspirujete ostatní :)

12 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 18. srpna 2012 v 9:09 | Reagovat

[1]: Já proti nim taky nic nemám :).
[2]: S tou Superwoman souhlasím! A díky za pochvalu.
[3]: Obě holky jsou skvělé. A umí krásně odpovídat, díky nim je to dobré.
[4]: Sem s fotkama!
[5]: Mám to tam doplnit? :) DÍKY, EDITH, KRÁSNĚ SE MI POVÍDALO!
[6]: Nejvyšší čas se seznámit! Je to přínos!
[7]: Ó, děkuji!! Slovo rozhovóristka existuje, právě teď :).
[8]: Ještě jednou děkuji. Poslední určitě není. A moje přezdívka se dá skloňovat :). Holky jsou skvělé!
[9]: Já, já, já? Opravdu bych mohla? STRAŠNĚ MOC DÍKY ZA SPOLUPRÁCI.
[10]: Přeji pěkné počtení :)
[11]:Jojo. Hypersuper dřina.

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 9:30 | Reagovat

Mňoukla je opravdu dobrá rozhovóristka! Otázky mě bavily.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 9:35 | Reagovat

Oba rozhovory mne zaujaly. Od počátku jsem byla svědkem ,,dávání dohromady" Pohádek pro Kulíšky, bylo mi velkou ctí, že mé celkem obyčejné pohádky některé v ní vyšly. Rozjelo mne to k psaní dalších- jak říkají- ekologických pohádek o skřítcích paneláčkovníčcích a víle Bubušce- zachranitelce dětí i dospělých. Možná nejsem z těch, kteří touží vydat knihu, přestože na blog ráda píši povídky na pokračování a dala jsem je i do portálu Mám talent a těší mne, když jsou také čtené jinými čtenáři než na blogu. Fandím mladším autorům, samozřejmě mezi nimi Edith, která je opravdu hrozně plodná, co se týče různých činnosti. Přeji jí, aby vše vyšlo tak, jak by si přála. A hlavně její rodině výdrž. :-)  :-)

15 Taychi Taychi | Web | 18. srpna 2012 v 11:07 | Reagovat

[12]: Budu ráda, když ten plán vůbec odkývou, natož to ještě ukazovat na netu :-D

16 Arvari Arvari | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

Takže ani když se počítač seknul a já nemám zazálohováno, nemůžu ho vyhodit z okna? Jaká škoda... :-D (I když, moje autoukládání, po pár nedobrých zkušenostech paranoidně nastavený po pěti minutách, to snad docela jistí... :-D)

Každopádně, oba rozhovory se mi moc líbily. :-)

17 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 14:10 | Reagovat

Díky, žes je takhle vyrozhovorovala. Je to pro mě velká motivace k dalšímu psaní, nejen In Progress. Děkuji, sestřičko. :-)

18 Malkiel Malkiel | Web | 19. srpna 2012 v 12:46 | Reagovat

Ti hyperaktivní lidé se mají, že toho tolik stihnou. :D

19 Mathie D. Mathie D. | Web | 19. srpna 2012 v 13:32 | Reagovat

Téda, fajné, ešte som to všetko nedočítala, som asi v štvrťke :-P Asi si to nechám k večernému čaju/ kávičke :D
Inak, obe spisovateľky sú mi sympatiké a známe, budem rada, ak sa o nich dozviem niečo viac!

20 Metteorwa Metteorwa | Web | 20. srpna 2012 v 11:51 | Reagovat

Oba rozhovory jsem přečetla jedním dechem i bez kafe. Ještě že sedím doma se šeňerovanými čelistmi. V tomhle počasí můžu bez úhony vycházet až po setmění :-D.
Děkuji za krásné počtení všem třem :-)

21 punerank punerank | E-mail | Web | 21. srpna 2012 v 16:22 | Reagovat

Já teda rozhodně nejsem komunitní typ, jenže Edith mě popichuje, plete mi hlavu a já pak musím přemýšlet - třeba nad pohádkama:) Pohádky pro kulíšky byl bezva projekt, vůbec jsem netušila, jak se mě dotkne:)
Edith, fandím ti - už zbývá jen pár hodin, tak se nelekej:)))

22 Dorothyopefe Dorothyopefe | E-mail | 18. července 2017 v 21:05 | Reagovat

Absolutely NEW update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas regignizing of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another categories of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
See you later ;)

XRumer20170718

23 Dorothyopefe Dorothyopefe | E-mail | 19. července 2017 v 2:39 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha solution of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170718

24 lolaaloffme lolaaloffme | E-mail | 21. července 2017 v 22:23 | Reagovat

Тут посмотрела 3 и 4 серию, ЭМОЦИЙ ВАГОН ПРОСТО.

<a href="http://tiod.ru/trejlery/igra-prestolov.html">Игра Престолов 7 сезон </a>

p.s Жаль 5 серии еще нет обещали завтра!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>