NALINKOVANÝ blogspot

Pitevní deník

24. listopadu 2012 v 14:58 | Mňoukla&vymňoukla |  Povíd(ač)ky
Kraťoulinká povídka dopisovou formou (epistulární povídka :)). Velice se omlouvám, že na vác mám tak málo času, ale studium je studium... (což vám dosvědčí i povídka, která je samozřejmě dle nejskutečnější skutečnosti).


21. listopadu-podvečer
Můj drahý....,
jak jistě víš, zítra skládám zkoušku z pitvy, kterou míním úspěšně udělat. Proto Ti píši dopis na stole, mezi příručkami k pitvě a tělem. Nikdy jsem si nemyslela, jak šťastná budu, budu-li vlastnit tři příručky rozličných tvarů a velikostí. Jelikož zítra budu odevzdávat výsledky své pitvy na papíře, budu nyní informovat Tebe o svých výsledcích.
Pilná,
M.

O 5 minut později
Můj milý....,
přepadá mě zoufalství, většinu hlavního už mám roztřízeno do skupin, ale zoufale se trápám nad jediním orgánem, který nedokážu určit. Nejhorší je, že ani nevím, jak moc důležitý je pro celé tělo, tedy i pro mou zkoušku! Jdu dál, postoupím k identifikaci a neodvažuji se domýšlet, co všechno jsem přeskočila, vynechala-li jsem to, co mne přivádí k zoufalství a k šílenství.
Zoufalá,
M.

O 20 minut později
Můj nejdražší....,
jak jsem šťastna, že Ti můžu svěřit svůj nález! Ještě sice nejsem úspěšným patologem, ale přišla jsem na to, jak orgán, o kterém jsem Ti psala v předchozím dopise, správně určit. Bylo to zcela obyčejný, ale potřebný člen těla. Mám novou sílu k práci!
Šťastná,
M.

O 10 minut později
Drahý....,
jak těžký a urputný je boj lenosti a píle! A já nevím čí brnění si mám obléct, za koho bojovat. Jak nudná je povinnost a indetifikace orgánů, jak krásný a slastný je můj svůdce, který trpělivě čeká, až budu mít čas... Ale i když vím, že mne čeká, mám pocit, že volá, abych už přišla... I častěji odbíhám ke psaní Tobě, místo abych psala protokol.
Bojující,
M.

O 5 minut později
Můj drahý....,
příběh pokračuje tím, že se Cecile konečně zamilovala a dokonce odpověděla na dopis. Je opět šťastna.
Jak vidíš, zvítězil román-můj milý svůdce nad pitvou... Cítím se zahanbena, že se Ti musím přiznat ke své lenosti. Červenám se... Vrátím se k práci.
Stydící se,
M.

O 15 minut později
Nejdražší můj....,
konečně jsem dokončila práci! Jsem šťastná, konečně můžu vyměnit latinské texty a příručky za svůj francouzský román. Díky Ti, věrný příteli, že ses stal svědkem spíše mého deníku než určování substantiv a verb.
S láskou,
M.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 yuripovidky yuripovidky | Web | 24. listopadu 2012 v 15:05 | Reagovat

Fůj, nejhorší blog na světě!!!
P.S.: Píšu líp!!!
P.P.S.: Otřesný dess!!!

2 ssabka ssabka | Web | 24. listopadu 2012 v 15:38 | Reagovat

[1]: trhni si !
Marťo, je to moc krásný ! Co všechno by člověk neudělal, jen aby se nemusel učit tu latinu ! :D

3 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 24. listopadu 2012 v 15:49 | Reagovat

"IN CAUDA VENENUM," podotkl Sokrates.

4 Michelle Michelle | Web | 24. listopadu 2012 v 16:01 | Reagovat

Jakobych viděla sebe při učení. Naprosto chápu tvůj nedostatek času.

5 cynical-butcher cynical-butcher | 24. listopadu 2012 v 16:46 | Reagovat

toto sa tak fajn číta keď sa človek učí Myologiu :D

6 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 24. listopadu 2012 v 22:57 | Reagovat

Zvláštní text. Nevím, co na něj říct. Asi budu prostě mlčet a dělat, že tu nejsem. A že jsem tu ani nebyl.

7 Lúx Lúx | Web | 25. listopadu 2012 v 19:19 | Reagovat

jojo, to to s tou latinou mílokdy dotáhnu do konce... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4435675/?claim=nbzjvcbvqx3">Follow my blog with Bloglovin</a>